Brazílie je největší země v Jižní Americe a rozkládá se téměř na polovině kontinentu. Po objevení Ameriky v 16.století až do 19.století ovládali zemi Portugalci, kteří ji dali název podle místního hutného a těžkého červeného dřeva.
Brazílie je tvořena na sevrovýchodě polopouštěmi, na severu a západě nepropustnými deštnými pralesy a z jihu rozlehlé zvlněné travnaté pastviny. Díky tomu že je v Brazílii takto různorodé podnebí, daří se zde pěstovat téměř všechny plodiny.
Brazílie poskytuje jak velice moderní a přelidněná velkoměsta, tak i oblasti doposud ještě neprobádané. Místním inženýrům se podařilo na jihu země spoutat vody řek Paraguay a Parana, a vybudovat na nich přehradu Itaipú, která se ve své době stala největší vodní elektrárnu na světě.
Brazílie se nachází v tropickém, místy subtropickém podnebném pásmu s poměrně velkými ročními srážkovými úhrny. Průměrné roční teploty kolísají na území Amazonské nížiny mezi 27 °C až 33 °C. V oblasti Amazonské nížiny naprší ročně cca 2030 mm srážek a na území celé Brazílie je to až 5860 mm srážek ročně. Převážná část těchto dešťových srážek dopadá na zem v pobřežních oblastech, ve východní části Brazílie, poblíž obratníku Kozoroha.
Amazonský dešťový prales pokrývá plochu velkou jako Austrálie a v dnešní době se těžba dřeva malinko redukuje. V Amazonském deštném lese mají svůj domov Mnohá zvířata, ptáci, hmyz a plazy jsou odkázány na toto prostředí, kde si nacházejí potravu i úkryt a mnozí z těchto živočišných drůhů patří mezi světově ohrožené a chráněné.
Řeka Amazonka pramení v peruánskými Andách a délka jejího toku je 7.025 km skrze Jižní Ameriku a ústí do Atlantského oceánu. Více než polovinou své délky protéká Brazílií a na své cestě má více jak 15. tisíc přítoků. Amazonka je nejdůležitější vodní cestou země.
Brazilská nejvýznamější jezera jsou tyto: Lagoa dos Platos (10 000 km2), Mirim (3 000 km2), Manquiera.